Jak bychom měli reagovat na chyby, které vidíme u druhých? Odpověď nalézáme v evangeliu podle Matouše 7,1.2: “Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.”
Naše odezva na chyby druhých by měla být milá a trpělivá. Bible nás v Efezským 4,2 vyzývá: “…(buďte) vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce.”
Je vždy správné říct svému bratru o jeho chybách? Matoušovo evangelium 18,15 praví: “Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra.”
Jak by tedy mělo probíhat správné napomínání? Dozvíme se to v Bibli, Galatským 6,1–3: “Bratří, upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti a každý si dej pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení. Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův. Myslí-li si někdo, že je něco, a přitom není nic, klame sám sebe.”