Snad by si je každý mohl pojmenovat, jak by chtěl, ale tradice uvádí jejich jména jako Kašpar, Baltazar a Melichar.
O těchto mudrcích zde máme jeden článek z Biblického komentáře: „Mudrci z Východu byli filozofové. Ve svém národě patřili k početné a vlivné vrstvě bohatých a vzdělaných lidí urozeného původu, která často zneužívala důvěřivosti lidu. Byli však mezi nimi i spravedliví, kteří zkoumali znamení Boží prozřetelnosti v přírodě, a lidé si jich pro jejich moudrost vážili. Právě takoví byli mudrcové, kteří přišli za Ježíšem“ (Touha věků str. 34)
Zkoumali židovské spisy a nalezli v nich jasnější pohled na pravdu. Jejich pozornost upoutala převážně mesiášská proroctví Starého zákona. V nich četli: „Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele.“ (Numeri 24,17) Nejspíše také znali a pochopili časová proroctví z knihy Daniel (Daniel 9,25.26) a došli k závěru, že se blíží příchod mesiáše. (Viz kniha Touha věků str. 35)
V tu noc, kdy Boží sláva zaplavila betlémské pahorky, uviděli mudrci na nebi záhadné světlo. Mudrce tento neobyčejný úkaz velice zaujal, a znovu si pročítali některé pasáže z posvátných svitků. Uvítali světlo pravdy seslané z nebes, jehož paprsky byly stále jasnější. Ve snu dostali pokyn, aby se vydali hledat právě narozeného krále. Stejně jako Abraham s vírou vyšel na Boží výzvu, i když „nevěděl, kam jde“ (Židům 11,8), vydali se i pohanští mudrci za hvězdou tam, kam je vedla. (Viz Touha věků str. 34)
Domněnka, že šlo skutečně jen o tři mudrce, vychází z toho, že byly přineseny tři dary (Matouš 2,11). Podle legendy jsou tito tři dárci Kašpar, Baltazar a Melichar. Znát jejich jména by bylo sice zajímavé, ale v podstatě bezcenné. Stejně tak se nedá přímo dokázat, že to byli tři králové, jak uvádí Izajáš 60,3 (také Zjevení Janovo 21,24).
Nichol, Francis D., Biblický komentář CASD, (Washington, D.C., Review and Herald Publishing Association), 1978.