Prvním, kdo vytvořil seznam sedmi smrtelných hříchů, byl papež Řehoř I. okolo roku 600 n. l. Patří mezi ně pýcha, závist, smilstvo, hněv, obžerství, nenávist, a lenost. Řehoř I také sestavil soubor sedmi ctností; jsou jimi víra, naděje, láska, spravedlnost, moudrost, mírnost a statečnost.
Písmo by jistě tyto návrhy vysoce zhodnotilo, ale přestože najdeme v Bibli mnoho míst, kde jsou výše zmíněné neřesti odsuzovány nebo naopak oceněny křesťanské ctnosti, nikde v Bibli nejsou konkrétně pojmenovány jako sedm smrtelných hříchů či sedm ctností.
Také časově nepředcházejí Desatero přikázání, které bylo dáno na hoře Sínaji okolo roku 1450 př. n. l. Takovéto seznamy hříchů či ctností se pravděpodobně používaly k výuce základů Božího slova, zvláště ve stoletích před vynálezem knihtisku, kdy pro běžného člověka nebyla Bible dostupná, a nemohl si ji tedy sám číst a studovat.