Bůh stvořil zvířata. Bible v Genesis 1,20–25 popisuje, že je stvořil ve vodě, ve vzduchu a na souši.
Bůh je také zachránil. Noe dostal příkaz vzít do archy po páru ze všech živých tvorů, „…aby se zachovali při životě“ v průběhu potopy (Genesis 6,20).
Bůh se o zvířata stará a má s nimi slitování. Když se rozhodl, že město Ninive nezničí, řekl prorokovi, Jonáš 4,11: „A mně by nemělo být líto Ninive, toho velikého města, v němž je víc než sto dvacet tisíc lidí, kteří nedovedou rozeznat pravici od levice, a v němž je i tolik dobytka?“
Bůh nechtěl, aby se zvířata navzájem požírala a ubližovala sobě i lidem. V knize Izajáš 65,25 nám poodhaluje, jak se zvířata budou chovat v nebi: „‚Vlk a beránek se budou pást spolu a lev jako dobytek bude žrát slámu … Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře,‘ praví Hospodin.“
Jenže pouze člověk je stvořen k Božímu obrazu (Genesis 1,26) a se svobodnou vůlí se rozhodovat (Jozue 24,15). Podle Bible je tedy pouze člověku jako jediné části stvoření nabídnuto spasení, které může buď přijmout, nebo odmítnout.